Jiří Ščučka - najnenávidenejší modelár v Československu - 1. časť

Tento článok je z archívu portálu EASTMODELS.sk. Až do konca leta sa budú sporadicky na webe objavovať najčítanejšie články z minulého obdobia. Po tomto termíne bude prevádzka portálu fungovať normálnym spôsobom. Prajeme vám príjemné prežitie leta priatelia.  

Pozor, článok obsahuje vulgarizmy. Jeho čítanie nie je vhodné pre deti a mladistvých. Pôvodný dátum publikovania - február 2016.

V prvej otázke od ľudí vždy chcem, aby sa čitateľom predstavili. Ty si tak známa osoba, že to snáď ani nemusíme robiť. No pre tých, ktorí nevedia s kým majú tú česť môžeš prezradiť pár informácií o sebe.

Myslím, že zacházet do detailů je opravdu zbytečný. Zbývá mi už jen rok do třicítky, mám skvělou ženskou a štěně. S drobnýma přestávkama se modelům věnuju od cca pěti, šesti let kdy jsem za tátovy asistence secvakával land rovery od Monti systemu. Ale abych řekl pravdu, nepovažuju se za modeláře v pravém slova smyslu... samotná stavba a konstrukce mě nikdy nezajímala víc než bylo nezytně nutné. S postupem času se stavbě a čistotě věnuji víc a víc, ale povrchová úprava pro mě byla a bude vždy alfou a omegou, a tak svou modelařinu považuji spíše za druh umění, než za budovatelský koníček poskoka z letiště.

Ty si zakladateľ facebookovskej stránky a skupiny Czechoslovak modellers seriously. Čo je ich podstatou a hlavným cieľom?

Vidíš to, o Seriously se vedly vášnivé debaty, ale na tohle se mně snad nikdo nikdy nezeptal. Celé to vzniklo z jednoduchýho popudu. Prostě mně to prokousávání se bahnem na modelářských fórech přestalo bavit. Vzal jsem tedy několik lidí s podobným smýšlením a smyslem pro humor a stvořili jsme uzavřenou diskuzní skupinu. Facebook jsem si vybral proto, že nemusím plýtvat časem na administrační sračky, prostě klik a hotovo, navic ho všichni používáme tak jak tak, nemusíme aspoň chodit daleko. Stránka Czechoslovak Modellers Seriously byla pouze odpovědí na zmínky o tom, že jen kecáme, pomlouváme, nikomu nic nepřejem a umíme hovno... Cíl je jednoduchý, stavět pěkný modely, prezentovat je na úrovni a předložit naši práci veřejnosti, všechno hezky na jednom místě, bez zbytečných závistivých sraček a jiných záludností skrývajících se v modelářských diskuzích. Seriously je o tom, že když bereš věci vážně, tvý úsilí se ti odmění. Výmluvy a alibismus typu "je to jenom koníček" a "mně to tak stačí" jsou k hovnu a ti, kdo je vyslovují svým slovům sami nevěří. Kdo ojebává koníček, věc která ho baví, ojebává všechno, ale především sám sebe. A ani si nechci domyslet, jak kvalitní člověk je to třeba v profesní rovině... Ani nevím jak dlouho Seriously běží. Dva, tři roky? za tu dobu nás pravidelně sleduje přes 4000 fanoušků a celkem naši stránku navštěvuje až dvojnásobek. O úspěchu stránky svědčí i fakt, že se k podobnému kroku rozhodli i modeláři třeba v Polsku, v Rusku nebo Číně. Když lidi inspiruješ je to odměna sama o sobě. O to víc mně mrzí, že i nás postihl morstavební neplodnosti, který se nese celým modelářským světem.

Pred pár rokmi sa na modelárskych fórach strhla búrlivá debata a veľa ľudí útočilo na teba a tiež na celú skupinu. Prečo to tak bolo? Vyústilo to až k odchodu niektorých z modelfóra.

Odpověď na tuto otázku je přímo vázaná na tu předchozí. Člověk je zvíře jako každé jiné a každé zvíře se bojí především toho, co nezná. Klasickou reakcí na něco co nezná nebo nechápe, je velmi často agresivita. A tak to bylo i na "modelárských fórach". Naše skupina je přísně uzavřená z několika důvodů: ochrana soukromí, možnost komunikovat upřímně bez pokrytectví, nebo třeba nazývat věci pravými jmény. Nicméně i přes veškerou snahu  udržet věci pod pokličkou, zafungovala šeptanda a myslím že hlavní kámen úrazu byl v tom že: "Ščučka si dovolil dělat něco bez nás". Největší sranda spočívá ve faktu, že když lidem nedáš informace, vytvoří si je sami, tak vznikají klepy. Roznašeči a přiživovači byli právě modeláři, kteři si ze svých doměnek vytvořili jasný názor i přes to, že o celé věci nevěděli zhola nic. Celé to navíc ochotně přiživili jedinci s nalomenou ješitností, které jsem do skupiny odmítl vzít i přes opakované žádosti (viď Vojto?) a modeláři, kteří ve skupině Seriously působili na jejím samém začátku, nicméně ji byli nuceni nedobrovolně opustit.
Tady bych se rád pozastavil. Výhody možností volného projevu v uzavřené komunitě mají i svá negativa a to ta, že lidi o kterých si myslíš, že jsou normální, se projeví jako absolutní zmrdi a myslím že si oba dovedeme představit, že pokud je něco silný kafe i pro mně, musí to stát za to. Modelářský národ by žasnul jaká bestie je a co si o něm v soukromí myslí jím milovaný autor modelářských publikací. On mě za to nenávidí, já jsem ho do poslední chvíle bránil před těmi, kteří jasně prozřeli dávno předemnou. A tak jsme se kolektivně rozhodli hrát hru s kartama, které nám rozdali. Vlastní medicína však "haterům" nechutnala a tak napadání přerostlo do monstrózních rozměrů. Co jsem ovšem nezkousl a co dodnes beru jako ránu pod pás je, že majitelé a admistrátoři fór porušili vlastní "svatá" pravidla, která byla často tvrdě vynucována, zatímco v útocích na mně a mé přátele jimi byla v podstatě posvěcena a nezřídkakdy se jich přímo účastnili. Pokud jde o mně, asi jejich pohnutky chápu a nijak mně to netrápí, ale agresivně se pustit do skoro svatého Maťa Paludy jen za to, že se upřímně, nikterak vulgárně či ofenzivně podělil o svůj názor, je pouze a jen zmrdstvo a za to ten hajzl skončí v pekle. Pokud jde o odchod z modelfora myslím, že nikdo z nás na svém odchodu škodný nebyl, spíše naopak. A to už jsem ho na dva roky už jednou opustil a nechal se ukecat k návratu, blbec jeden.

Nebudem klamať, keď poviem, že medzi modelármi je pomerne dosť takých, ktorí by ti radi dali cez hubu. Zamýšľaš sa nad tým niekedy alebo ťa to niekedy trápi?

Lidské upřímnosti si cením ze všeho nejvíc ať už mi hraje do karet nebo ne, ale hezky z očí do očí. Na internetu je každý hrdina, obzvláště když se může skrýt za anonymní, nic neříkající přezdívkou jako Hammer nebo Marder. Myslím že můj ksycht je docela provařený a kdo mně opravdu nikdy neviděl může si můj ksycht snadno vygooglit. Na soutěžích jsem se donedávna pohyboval často a pravidelně a jasně si pamatuju mnoho případů kdy se někdo holedbal že Ščučkovi rozkřápe květák. Vždy kdy jsem někoho takového vyzval aby mně neváhal konfrontovat osobně, nikdy se tak nestalo, což ale není velké překvapení. Dokonce si pamatuju konflikty mezi jinými modeláři ve kterých se oba aktéři holedbali tím, jak daj tomu druhému přes piču a když pak byli konfrontováni osobně koukali do země a drbali se na hlavě. Teď jsem si vzpoměl na veselou příhodu z jedné malé soutěže, kdy v restauraci seděl u stolu naproti člověk, kterému dlouho ležím v žaludku, každé moje slovo v něm očividně vyvolávalo pocity střepy v tlustém střevě,  ale za několik hodin se nedokázal zvednout říct ani slovo. Jeho jediná hrdinská reakce byla, že mně později pomluvil u kamaráda o tom jaký jsem čurák, samožer a namyšlenec.  Napadlo mně jesli na tomhle faktu nemá podíl i stud... znáš to... potkáš nádhernou kočku, představuješ si jak ji šukáš jako králík a odjíždíte spolu v kabrioletu, do západu slunce, ale když tě pak osloví vyhrkneš ze sebe jen ééééééé a šance je ta tam... tak sexy, že bych někoho znervóznil, ale myslím nejsem a tak má nabídka o osobní konfrontaci pro všechny zájemce platí stále.

V Norimbergu sme sa bavili o tom, že dnešné modelárstvo a modelári sa medzi sebou delia podľa firiem, pre ktoré pracujú. Ako sa pozeráš na tento fenomén?

Nemyslím, že to tak musí být vždy, ale vnímám to stejně. O to víc, že jsem z Česka, v zahraničí se ale tenhle fenomén omezuje spíše na barvy a patinovací přípravky, takový modelář nemusí pro dané firmy ani pracovat. Známý modelář Anthony Guarderas pro označení používá termín "značkové ovce". Firma si vybere spřátelené, či známé modeláře, případně někoho koho považuje za talentovaného, pošle mu pár vzorků zdarma a dotyčný pak slepě za tu "svou značku" položí v modelářských internetových bitvách život, i přes to, že nemusí být úplně přesvědčený o jejich kvalitách. A firmu to nestojí víc, než pár lahviček. Z obchodního hlediska se jedná o geniální tah. Na tomto faktu mi ovšem připadá legrační, že takovými nic netušícími otroky často bývají především modeláři, kteří se jinak snaží působit jako politicky nekorektní a rebelující drsňáci. V české republice je tento fenomén umocněný tím, že zde máme snad nejvíce modelářských firem na hlavu. Navíc čeští (a slovenští) modeláři jsou ve svých povahových rysech mnohem více umanutější (nechci říkat přímo debilové), než modeláři ve světě. Příkladem může být nedávná aféra, kdy recenzent pochválil výrobce za odvahu pustit do světa zmrzačené výlisky z nedotažené formy... doprdele proč? Aby dostal další krabičku se šitem zdarma? Kde to kurva žijem, že tohle někomu příjde normální, nedejbože přípustné.

Aké schopnosti, zručnosti a osobnostné vlastnosti by mal mať podľa teba ideálny modelár.

Záleží v čem by měl být ideální... ideální modelář-milenec? (HAHA,takového bych chtěl vidět), nebo mistr scratchbuildingu? Myslím, že nějaký soubor ideálních vlastností neexistuje. Znám lidi kteří dokážou odměřit desetinu milimetru od oka a dokáží udržet neskutečnou čistotu práce... takové vlastnosti jsou ideální pro novostavby nebo složité projekty. No a v případě kdy člověk nerozezná hnědou od černé,  hezké jemné povrchovky na modelu dosáhne asi těžko. Přijde mi že i zbytečně často se používá slovo talent ,jasně bez něj to nejde (viz to co jsem napsal výš), ale je to jen základ. A je úplně jedno jestli jde o modelařinu nebo hraní na housle. Když chceš supr výsledky, musíš si je vydřít. K tomu ti talent ani hromada step by step článků nebo patinovacích sraček nepomůže. Pokud bych měl shrnout nějaké idální vlastnosti, měla by to být trpělivost, pozornost k detailu a pečlivost. Nicméně, já sám ani jednu z nich nemám, takže bych o tom asi vůbec neměl mluvit. Lidi si o mně myslí že jsem neskutečně náročný, všecko pohaním a jak to není "posrané tunou hoven" (to nejsou moje slova), nic mi není dost dobré. Mě je ale úplně jedno jestli je model souborem všech patinovacích technik co na světě jsou, nebo jestli jde o skreč s trochou patiny. Poznám však jestli auto udělal jen málo a dobře věděl co dělá, nebo málo a ještě to ojebal, to je podstatný rozdíl. Hodně lidí si totiž plete termín "dobře" s termínem "hodně". Ideální modelář je tak pro mně člověk, který od sebe chce co nejvíc, a jestli tě zajímá jen povrchovka nebo si libuješ ve stavbě je úplně jedno.

Ak by si mal povedať nejaké mená modelárov z Československa a zo sveta, ktorí sú podľa teba najlepší, kto by to bol a prečo?

Je to to samé jako v případě předchozí otázky. Nejlepší v čem? Modelařina je tak strašně rozmanitý obor, že říct kteří jsou nejlepší by bylo jen urážkou těch ostatních. Tady bych rád opět zmínil ten fakt o modelářských ovečkách, neboť naprostá většina modelářské veřejnosti povvažuje za nejlepší modeláře přispívající do časopisů a publikací. Chápu že "celebrity factor" je strašně silný, spousta lidí potřebuje aby jim někdo řekl co si mají myslet, ale osobně si myslím, že víc než polovina přispěvatelů se pohybuje jak stavebně tak finišově hodně na hranici průměru a naopak, znám i hodně lidí, kteří své modely prezentují jen velmi omezeně nebo vůbec a jejich práce na mně dělá daleko větší dojem. Klasickým takovým případem může být český modelář Jirka Anděl, každý jeho model na mně dělá dobrý dojem jak z hlediska výběru předlohy, tak i z hlediska zpracování.
Další kapitolou samou o sobě je soutěžení, kterému je přikládána strašlivá důležitost ale přitom v samém principu jde o úplnou blbost,obzvláště pokud jde o systém "líbí-nelíbí". Dokud modely hodnotí lidé jde vždy především o upředstoňování osobních preferencí, to není hodnocení. A osobně nechápu, jak může moje modely "hodnotit" člověk, o kterém vím, že jeho výsledky jsou o tolik horší než moje? Modeláři vyhrávající takové souteže pak díky své krabici medailí chodí po světě s rypákem v oblacích i když termín "nejlepší" je jim vzdálen stejně jako že Jezevčík někdy bude sexsymbol.
Pokud bych tvou otázku transformovat kdo mně ovlivnil nebo na mě jeho právce dělá dojem, určitě odpovědět můžu. Určitě je to Francois Verlinden, nad fotkama jeho diorám jsem proseděl hodně času. I kdyžto často působí opačně, hodně na mně vždy působily práce Miga Jimeneze, o to víc mně mrzí, že jeho práce už nejsou to co dřív a i díky jeho masivní komercionalizaci sebe samého se z něj stala především "modla průměrných". Hodně velkej dojem na mě dělají modely Davida Parkera... nijak to nepřehání s patinou a jeho modely pořád vypadají skvěle. A taky jich nasype dvacet za rok a jsou mezi jeho projekty i modely jako B-17 1:32, skvělý Tiger II 1:16 nebo hromady rezinových stavebnic... Nechť je vzorem všem šéfredaktorům modelářských periodik. Musím přiznat i fakt, že ve složce v počítači kam si ukládám inspiraci nalezenou na internetu tvoří velkou část modely o jejichž autorovi nemám ani ponětí. Vážím si i lidí, kteří přez své mnohdy velké úspěchy zůstávají skromní. České a slovenské modeláře z očividných důvodů jmenovat nebudu. Snad až na Maťa Šišku, který navzdory všem problémům jimž každodenně čelí nejen že lepí, kdy mu to okolnosti dovolí, ale hlavně má výsledky, které mu můžou všichny ty samozvané celebrity závidět. Nemůžu nezmínit taky práci Czecholovak modellers seriously. Kdybych to neudělal tak by mně ti hajzlové sežrali i s botama.