Su – 7BM Kovozávody Prostějov Premium KPM4803 - RECENZE
Obal:
Praktický obal řádné velikosti 385x235x72, obsahující spodní část a víko, vnitřek tedy bude chráněn a uskladněná stavebnice nebude trpět jako v krabici s bočním otevíráním. Zarazila mě skutečnost, jak se povedlo vyrobit dno s bočnicí, která má výšku jen 69 mm, kdežto víko disponuje výškou 72 mm. Drobná vada na kráse, inu trochu se to víko bude ohýbat.
Titulní kresbu dodal pan Gustav Hýbner. Předlohová fotografie této malby je uvedena v knize pana Vlacha (SK235) strana 58, 59. Při porovnání je to sice kresba pěkná, ale nereflektuje zbarvení stroje, respektive rozmístění barvených polí je trochu mimo, taktéž umístění „nepřátelských“ pruhů, trupového čísla 5620 a jeho fontu nevyjímaje. Celkovým faulem boxové kresby jsou použité barvy. Stroj byl kamuflován kombinací tmavě zelené a žlutohnědé barvy. Spodní plochy světle modré. Popisky shora bílé, zdola modré. Ano, tak praví podklady, kniha na kterou se výrobce odvolává.
Návod:
Úvod do seznámení se strojem si autor návodu vypůjčil z https://cs.wikipedia.org/wiki/Suchoj_Su-7 a to celý první odstavec. Následně přidal pokračování z http://www.shop211sqn.cz/cs/home/215-tricko-su-7.html
Rozložení plastikových dílů a číslování
Autor návodu použil známá data, doplnil dodatečný rámeček E (zrcadlově otočený, ehm) a červeně přeškrtl díly, které nepoužijeme pro stavbu této verze. Pro budoucí stavitele mám dobrou zprávu, vezměte červenou fixu a škrtejte následující díly, opravdu je nebudete potřebovat:
39/40, 43/44, 119/120 a díly z celého kroku 4., tj. 96/97/98.
A nyní k samotným krokům stavby:
Krok 4. – nepatří k nabízené verzi stroje, zbytečné stavět.
Krok 6. – V tomto kroku nenalepíte díl 25. získáte čas na konečné přesné dovážení kitu.
Krok 7. – Polepením „tlusté“ sedačky leptaným dílem vznikne? A kde jsou poutací pásy? Efektivnost tohoto kroku nechám na posouzení modeláře.
Krok 10. – Kryty podvozku použijte 45. a 46. Návod vede k použití krytů jiné verze stroje.
Krok 11. – Díl podlahy v návodu označen 7. nehledejte. Správné označení je 11. Vlepíte-li celek z kroku 6., tedy radar a jeho usazení, dle návodu, bude celek utopen v trupu. Doporučuji nespojovat celek s kokpitem, počkat do kroku 16. a následně „vychytat“ osazení špice radaru.
Samostatným doplňkem je palubní deska, která je dodána vyleptaná, díl MP4, návod uvádí zvýrazněná 4. (Opomíná zkratku MP) Tato palubní deska je konstruována jako „sendvič“, bohužel jí chybí díl s budíky, případně výrobce na budíky chtěl použít část návodu, kde je palubní deska na žlutém podkladu a s leptem tzv. pasuje. Návod na toto neupozorňuje.
Krok 12. – Kryty podvozku použijte 45. a 46. Návod vede k použití krytů jiné verze stroje.
Krok 15. – Poziční světla jsou na čirém rámečku pod označením 114. Návod uvádí pouze G/B – barvy?
Krok 16. – V tomto bodě se zaměřte na kryt radaru. Nalepíte-li ho jak radí návod, bude po zalepení dílu 3. utopen v trupu. Doporučuji se vrátit ke kroku 11. Lepte odděleně radar a kokpit. Výslednému efektu tento krok jen prospěje.
Krok 17. – Přilepíte-li pitotovu trubici, zajisté nemá šanci přežít celou stavbu, leč to je nešvar běžně uváděný v návodech všech výrobců. Třeba to jednou někomu z konstruktérů návodů dojde a přesune tuto droboť na konec stavebního návodu. Začátečník by to jistě uvítal.
Autor návodu nám nabízí alternativu v prostoru brzdících štítů, které neoznačil číslem dílu a uvedený symbol otazníku postrádá svůj smysl…leda by odkazoval na krok 19. Jenže to návod neuvádí.
Krok 18. – Autor návodu nutí modeláře instalovat díly 119 a 120. Tyto díly, ale pro verzi BM nejsou určeny. Taktéž neinstalujte závěsníky, číslo dílu 53. Nepatří na „slabé“ křídlo BM. Možné použití dílů 53 by nastalo v případě barevného schématu 3. Stroj 5606 dostal po havárii křídla nová z jiného stroje vyšší řady, tedy křídla zesílená, která měla možnost nést tyto závěsníky. Při stavbě jakéhokoliv stroje je dobré se držet fotografií, kterých je plná kniha pana Vlacha, ostatně z které výrobce „čerpá“.
Krok 20. – Díly 39a 40 nepatří pro verzi BM. Zde si autor návodu popletl díly. Zaměňte za díly 41. a 42. V tomto bodě postrádám jakýkoliv jiný pohled na kryty podvozků 43A a 44A, stejně tak návod neurčuje, kam se do šachty přilepí díl 69A a 69B. V minulosti toto postihl jiný výrobce ve svém přebalu. Komplet z bodu 4. a to startovací raketové motory nepoužijeme, nepřísluší této verzi. Návod nabízí možnost s otazníkem, snad záměrně neuvádí označení celku.
Přínosem ke starým výliskům je leptaná planžeta, která mimo jiné obsahuje vodící kolejnice pro šňůry od brzdícího padáku a kování na plášť stroje ve spodní ocasní části. Díl MP8 značen v návodu 2x nemá označené přesné umístění, lze se domnívat, že je umístěn v ose. Jakou rozteč mají díly držet, návod neuvádí. Pérovka, fotka, cokoliv by usnadnilo práci. Přeji hodně zdaru při hledání padákového pouzdra. Ne, není ho třeba hledat. Na trupu opravdu není, neb původní stroj je řady BKL, která pouzdro měla v SOP.
Krok 21. – Postavte si nástupní žebřík pro personál. Pěkný doplněk, pominuli jeho hutnost. Co mě opravdu zaráží je pohled otevřené kabiny, přičemž návod v kroku 17. nutí modeláře kryt zalepit zavřený bez možnosti alternativního dílu 110 a 111.
Poslední kapitolou stavební části je výzbrojní schéma, které autor „opět“ netrefil. Předkládá výzbrojní variantu pro zesílené křídlo, tedy BKL/BMK.
Návod - Popisky:
Opravdu takové mohutné letadlo mělo v součtu jen cca 30 popisek? Ne, nemělo. Pouze autorovi chyběl zdroj informací, není tomu tak dávno co se rekonstrukcí popisek na těle SU-7BM věnovala parta lidí, která obnovovala kabát statického kusu 1:1.
Návod - Barevná schémata:
Diskutabilní téma, zda autor prezentuje správné odstíny a velikost polí nechám někomu povolanějšímu. Podle dostupných pramenů, které mám k dispozici a z kterých čerpal výrobce stavebnice je tomu v některých případech jinak a to ať jde již o font použitého čísla na trupu, či snad barevných polí neurčitého odstínu barvy. Při rekonstrukci zbarvení se přikláním k použití fotodokumentace, případně kvalifikovaného modelářského odhadu. Ostatně ten předpokládám, použil autor těchto schémat. Nebylo by to poprvé v této branži s ohledem na dostupné materiály.
Obtiskový arch (aršík):
Aršík nevalné kvality, pouho pouhým okem viditelné kazy. Lemování znaků obsahuje rozplizlý okraj, soutisk přesazených barev, červená špatně překrývající modrou, deformované trupové číslo 5418 (4), rozplizlé popisky (22), zelené ratolesti se žlutým číslem bez bílého podkladu na kamufláži nebude určitě viditelné a největší perlou tohoto aršíku je náhradní pila do cirkulárky zelené barvy (2).
Leptaná planžeta a masky:
Faul v provedení „sendviče“ palubní desky jsem zmiňoval v návodu. Na druhou stranu, když budete stavět vykradený vrak, určitě tuto palubní desku uvítáte. Doplňky, které z plastikové sedačky nevalné kvality mají udělat sedačku KS-3 neobsahují to nejviditelnější na jakékoliv sedačce. Poutací pásy. Vodící lišty popruhu brzdícího padáku sice leptané, ale bez jakéhokoliv rozmyslu. Přitom by stačilo vyleptat je vcelku s mezičlenem, korigující rozteč těchto lišt. Modelář by tento celek ohnul a vlepil na předem určené místo.
K maskám nelze mnoho říct. Jsou-li správně zaměřené, vždy budou přínosem.
Zpracování nových plastových dílů
To co výrobci prochází v měřítku 1/72 není možné akceptovat v 1/48. Připomíná mi to dílny na odborném výcviku a broušení kladívka. Každý tím prošel, obrobením kusu kovového materiálu, jehož výsledkem bylo mistrem tolik kýžené kladívko vesměs nevalné kvality. Stejně tak vidím tento pokus o úpravu původní SOP, kdy autor (návod říká Petr Muzikant) použil původní díl, odřízl padákové pouzdro, zařízl vršek ploutve a celé to „nějak dosochal“ mezi pauzou na oběd. Vůbec neřešil čistotu finálového výrobku, stopy po použitém nástroji, atd… Být to kladivo a odborný výcvik, předpokládám, že mistr by žákovi uložil známku za snahu 4-. Možná je to tvrdé hodnocení, posuďte sami.
Celková shoda stavebnice se vzorem:
Původní stavebnice Su-7BKL konstruovaná v tehdejším závodě OEZ Letohrad slaví již cca 25. narozeniny. V té době byla jiná měřítka na kvalitu výsledného výrobku, používala se jiná technologie, vycházelo se z „tajných“ materiálů. Celkově tato stavebnice není špatná, žel použitím špatného výkresu, který v ocasní partii padá směrem k zemi má menší průměr výstupní tryska, respektive obal a SOP je tak podměrečná a celkově nižší. Opravit takovou chybu stavebnice znamená zářez do konce trupu, srovnání na výkres a vytvoření nové, proporčně vyšší SOP. Bavíme se stále o původní stavebnici BKL.
Aby, výrobce splnil své předsevzetí, vytvořit novou stavebnici BM za použití 28 let staré stavebnice (1989) musel by tedy nejprve opravit chybu zádě letounu, vytvořit nové rytí, přesunout padákové pouzdro a hlavně vytvořit novou SOP. Záměrně nehovořím o křídlech, na kterých se změna vyztužení též musela projevit.
Výrobce se odvolává a v návodu uvádí jako zdroj svých podkladů Jířího Vlacha, autora dvou knih vydané u Světa Křídel Suchoj Su-7. Taktéž uváděl výkresový zdroj, výkresy přiložené právě v této knize. Přijde mi to spíše jako urážka autora knihy, neboť mám pocit, že ji výrobce nečetl, výkresy nepoužil a celkově si z lidu modelářského dělá legraci.
Závěr:
Chcete-li si postavit atomový bombardér SU-7 máte jen dvě možnosti. Buď počkáte, zda v Asii nevydají tuto stavebnici, případně použijete SU-7BKL v aktuálním přebalu od domácího výrobce Směr, který koupíte za pár korun s vědomím, že to není úplně ono. Nebo jste patriot a sponzor tohoto výrobce a prostě mu přispějete na jeho další stavebnici DODO – Dodělej doma.
Martin „moloko“ Mígl
Tento vzorek je zakoupen bez jakýchkoliv dotačních podpor.
